wz

                      převzato ze stránek: http://www.apsida.cz/tvrze/krajstrednicechy/okreskhora/cestin/cestin.htm

ČESTÍN 

erb rodu Slavatů  erb Slavatů z Chlumu a Košumberka

zachovaná část tvrze

zachované zbytky tvrze začleněné do pozdější zástavby 7 km severně od Zruče nad Sázavou

Ves Čestín je poprvé připomínána v r. 1318 jako majetek šlechtice Zvěře z Čestína.

Tvrz je zde poprvé připomínána v r. 1389 jako majetek Zbyňka z Čestína. Po Zbyňkově smrti zdědil majetek jeho příbuzný Prokop ze Soběšína, který se po vypuknutí husitské revoluce postavil na stranu Husitů. Další majitel je zde uváděn Michal ze Soběšína. Vdova po Michalovi, rozená z Holohlav se před r. 1486 provdala za Slavatu z Chlumu a Čestín se tak stal majetkem Slavatů. Na počátku 16. st. zdědil tvrz Slavatův syn Michal a ten v r. 1533 odkázal Čestín své sestře Markétě provdané za Haška Zvířetického z Vartemberka. Po smrti jejich syna Zdislava se vrátilo panství opět k Slavatům a to jmenovitě Divišovi Slavatovi z Chlumu. Po jeho smrti převzal panství jeho syn Adam, kterému se zde narodil syn Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Adam Slavata byl významným členem jednoty bratrské, který podle filozofie "husitské" vychovával i svého syna, ten však později přestoupil ke katolické církvi. 
Za Adama došlo k významné přestavbě skromné tvrze v renesanční zámek (1575). Byly vybudovány nové obytné objekty a tím změněn původní půdorys. Bylo vybudováno i nové opevnění (valy a příkopy), přičemž bylo využito původního opevnění. Do jaké míry bylo použito při přestavbě původní zdivo gotické tvrze nelze spolehlivě prokázat. Tato přestavba byla pravděpodobně ukončena před r. 1585, protože tohoto roku byl Adam navštíven, v té době významným šlechticem, Vilémem z Rožmberka.
Nákladný způsob života, jaký v té době vedl Adam Slavata, způsobil jeho zadluženost a donutil ho Čestín prodat Vilémovi z Grumpachu (1594). Sice své sídlo získal v r. 1598 zpět, ale ne na dlouho, protože již v r. 1601 byl nucen tvrz s dvorem,  příslušenstvím a 8 vesnicemi opět prodat Karlu Mazancovi z Frymburka a odstěhovat se do Kutné Hory, kde zemřel v bídě a zapomnění.
Od Karla Mazance koupil v r. 1616 Čestín Ladislav Hrobčický z Hrobčic, ale za účast v protihabsburském povstání (1618 - 1620) mu byla zabavena třetina majetku. Ještě než byla vykonána exekuce, "stačil" však Ladislav Hrobčický zemřít, a proto byl čestínský majetek královskou komorou přidělen Janě Kuně z Kunovic, rozené z Dubé. Vzhledem k tomu, že Jana a ani další majitelé nebyli schopni zaplatit původní požadovanou cenu, připadlo toto panství opět královské komoře. V r. 1629 koupil vydrancované zboží Albrecht Libštejnský z Kolovrat, ale zřejmě pouze na majetkovou spekulaci, protože následným prodejem byly odstartovány časté výměny a prodeje za různých majitelů.
V r. 1673 koupil panství Jan Adalbert Freisleben, který se ke svým poddaným nechoval pravděpodobně dvakrát nejlépe, ale taková už byla doba, a za velkého nevolnického povstání v r. 1680 vnikli do tvrze vzbouření sedláci a Jana Adalberta zabili. Brzy na to se v okolí Čestína střetlo císařské vojsko s rebely a vzpouru potlačilo. Zřejmě pod dojmem prožitých zkušeností, ještě v témže roce, dcery zabitého Adalberta panství prodaly a tím bylo zahájeno další kolo střídání majitelů, které bylo ukončeno v r. 1713, kdy Čestín koupil Karel Jáchym Breda. Tehdy bylo Čestínské panství připojeno ke Kácovskému.
Noví majitelé se o toto zboží příliš nestarali a tak tvrz chátrala a na počátku 19. st. vyžadovala značnou opravu, kterou nový majitel (toskánský vévoda a solnohradský kurfiřt Ferdinand) vyřešil po svém tím, že dal poškozené části prostě strhnout a zbytek upravit jako byty lesních úředníků. V té době zanikly i poslední zbytky opevnění, z kterého lze nalézt pouze na západní straně jen nepatrné terénní vlny. Díky tomuto "účinnému" zásahu se do dnešní doby dochovalo pouze zmrzačené torzo severního a spojovacího křídla a zbytky základových zdí bývalých budov.
Po zestátnění habsburského majetku v r. 1918 přešla tvrz do rukou Československého státu a sloužila nadále potřebám lesní správy. Po druhé sv. válce (za komunistů) zde bylo MNV, zdravotní středisko, kino a byty.
Budova bývalé tvrze stojí uprostřed městečka Čestín. Je to jednopatrová budova renesančního stylu, krytá jednoduchou valbovou střechou. Ze středu této budovy vystupuje boční křídlo, které kdysi oddělovalo "zámecká" nádvoří. Nejcennějším prvkem této budovy je zdobený renesanční portál a několik oken.

   

 

V okolí se nalézá bývalá tvrz Losiny, hrad ve Zruči nad Sázavou, zámky Hodkov a Morány.